Zakarpatská Ukrajina - popis treku - Page 3

Neděle 12. 8.

Věštby ohledně počasí se bohužel vyplnily. Na trek na první, Černohorskou poloninu jsme nastoupili v drobném, o to však vytrvalejším dešti. Díky tomu nám průvodci odpustili zkušební test v podobě přechodu přes zborcený pěší můstek rovnou u kempu. Potok jsme překonali kousek dál po železničním mostě. Pár lidí sice změnilo plány a přidalo se k partě jednodenkářů, ale i tak nás bylo na takovýto přechod poměrně dost.

Stoupali jsme prudce lesem neznačenými pěšinami, naštěstí po měkkém a neklouzavém terénu. Konečně jsme se ocitli na hřebeni, ve vysoké trávě a husté mlze malá kaplička. Sotva na pár minut shodit batoh, odskočit si, něco sladkého do pusy a zase dál.

Poměrně pohodlná cesta vedla po travnatém hřebeni mezi pastvinami a lesíky, vidět moc nebylo. Když jsme se ocitli ve skupině salaší, snažili jsme si najít aspoň nějaké závětří a přístřeší, kde by se dalo poobědvat. Jenže chatrče byly děravé, zahnojené... No, tady jedna je po koních, určily zemědělky v našich řadách, ti mají aspoň u hlav čisto. Zatímco jsme pojídali roztroušeni po salaších „na stojáka“ něco z vlastních zásob, venku přeháněli bačové a psi smíšené stádo ovcí, ... a déšť ne a ne přestat. Až během dalšího výstupu na Petros (2020 m n.m.) na chvíli pršet přestalo, zato před vrcholem se rozpršelo silněji než doposud a přidaly se do toho protivné krupky. Až do té chvíle odolávající pohory mi protekly – a lepší to už až do konce pobytu nebylo.

Sestup z Petrose byla docela zabíračka, úzká stezička klouzala, lépe se šlo vedle ní cikcak příkrým travnatým svahem. Za odměnu přestalo pršet a nad mraky na nás vykoukl vrchol nejvyšší hory Hoverly. Honem nafotit – tam půjdeme zítra, ale kdo ví, jestli ji vůbec uvidíme.

Poslední kilometry byly už po pohodlnější, ale nudné cestě lesem. Měli jsme tábořit ve vlastních stanech v sedle Sidlovyna. Jeden člen z naší výpravy ale iniciativně vyjednal nocleh na nové chatě za 30 hřiven na osobu. Proti šanci aspoň trochu se usušit nikdo neprotestoval. Dostali jsme k dispozici patro se stoly a postelemi v kójích, případně bylo místo na karimatky. Kolem chaty rostly báječné maliny. Problém byl trochu se studnou, v níž docházela voda, a se špinavou kadibudkou. Nejhorší ale bylo, že přízemí chaty obsadila (také nouzově ubytovaná) parta ukrajinské mládeže a její vedoucí dlouho do noci hodně nahlas řečnil a řečnil, že se nedalo spát.

Zakarpatská Ukrajina - celková mapa
Zakarpatská Ukrajina - trasy pochodu