Titulní strana › Na cestách

Černá Hora

Výprava osmi lidí, co ještě chodí natěžko se stany a jídlem na hřbetě, do tří pohoří v Černé Hoře (3.–13. 9. 2009).

Beogradské gory jsou oblé, travnaté, vydatně porostlé buky a javory a dá se po nich chodit i za deště. Prokletije u albánských hranic se zdvihá z půvabných dolin do strmých vápencových štítů, mezi tím jsou náhorní planiny se závrty a na malinách si tam nedlouho před námi pochutnával medvěd. Durmitor je nejvyšší, zdolali jsme jeho vrchol Bobotov kuk (2523 m n.m.) a několik sedel a vychutnali si krásné babí léto i nebeskou studenou sprchu. Všude toho ještě moc kvetlo, paráda!
Doprava sjednaným mikrobusem s profesionálním šoférem.

Městský minaret
Soutok Sávy a Dunaje
Pevnost Kalemegdan
Nedokončený kostelík
Most přes kaňon Tary
Buk s houbou
Plot
Salaš
Podvečer 1
Podvečer 2
Hořec tečkovaný
Záraza
Grbaja 5
Skalní okno 1
Skalní okno 2
Skalní okno 3
Skalní okno 4
Grbaja 6
Planina se závrty
Rozchodnice růžová
Grbaja 8
Minaret v Gusinje
Vstup do doliny Ropojana
Divizna
Bodlák
Jezírko
Dolina Ropojana
Vraní oko
Vyschlé jezero Jezerce
Ráno pod sedlem
Výstup na Bobotov kuk 1
Výstup na Bobotov kuk 2
Výstup na Bobotov kuk 3
Výstup na Bobotov kuk 4
Výstup na Bobotov kuk 5
Výstup na Bobotov kuk 6
Výstup na Bobotov kuk 7
Zatahuje se
Starček?
Sedlo Samar
Sestup z Bobotova kuku
Štíty
Vápencová žebra
Máčka alpská
Planinarski dom Škrka
Ranní žízeň
Býci na horské pastvině
Chrastavec
Zvonek
Útulek na obzoru
Útulek
Salaš u útulku
Hořec tolitovitý
Crno jezero